pátek 29. dubna 2016

David Ebershoff: Dánská dívka

Zaujala mě anotace. Tak jsem do toho šla...

"Románové zpracování skutečného příběhu malíře Einara Wegenera a jeho manželky začíná nevinnou prosbou o pomoc, aby se na dalších stranách rozvinulo ve strhující vyprávění o neobvyklé lásce, osobní svobodě a odvaze vzepřít se obecnému mínění.

“Uděláš pro mě něco?” zeptala se Greta a netušila, co tím rozpoutá. Potřebovala dokončit obraz, a protože jí nepřišla na závěrečné sezení modelka, neviděla jinou možnost, než použít jako náhradní model svého muže. Sotva si však Einar oblékne punčochy, dámské šaty a střevíce, v jeho nitru se cosi změní: uvědomí si, že je ve skutečnosti ženou, nikoli mužem, a zatouží po změně pohlaví.

Není to však snadné. Einarův příběh se odehrává ve dvacátých letech, kdy lidé jako on často končí v ústavech pro choromyslné. V pařížských salonech možná dekadence dostupuje vrcholu, ale ve většinové společnosti stále převládá názor, že cítit se jako zajatec ve vlastním těle může jen psychopat, a toho je nutné razantně léčit.

Einar už ale sní svůj velký sen a nechce se jeho splnění vzdát. Kolik osobní odvahy, pochopení a podpory bude potřebovat, aby se mohl vnitřně osvobodit? Jak silná musí být láska ženy, která je ochotna vyhovět tak nevšednímu přání svého muže? Jaké jsou pocity člověka, který by rád unikl své předem dané identitě?
"

...ale teda bylo to zklamání. Námět je to bezesporu zajímavý, ale už dlouho jsem nečetla nic tak nezáživně napsáno. Postavy zajímavé, ale vlastně jsem pořádně nefandila ani jedné. Postupnými retrospektivami sice rozkrýváme minulost ústřední dvojice (plus několika málo vedlejších postav), ale nemůžu říct, že by to příliš pomáhalo v jejich pochopení. Spousta činů zůstane nevysvětlena, příběhy nedopovězeny. Jakoby se autor bál opustit známá fakta a trochu si zafabulovat.

I motiv malby jako duševního ventilu mohl být dle mého využit zajímavěji. Objevuje se v příběhu sice pravidelně, ale opět jen jako kulisa. Jako vykonstruované pozadí. Einar maluje, je úspěšný, Greta maluje, není úspěšná. Einar se mění v Lili, přestává malovat, Greta maluje Lili a rázem je nesmírně úspěšná. Einar mizí úplně, najednou se Gretě nedaří malovat ani Lili a přestává malovat. Ano, chápu, má to zrcadlit jejich duševní stavy a pocity, ale prostě v tom hrozně cítím konstrukt.

Za mě tedy takto - námět originální a zajímavý, podání nezáživné a nezajímavé. Škoda, celkově mám za to, že vše mohlo být popsáno mnohem niterněji, záživněji a hlavně živěji. Zklamání, čekala jsem víc. Slabší tři hvězdičky (úplně přesně by to bylo tak na 2,76).

Forma: ebook CZ
Vydáno: Domino 2016
Stran: 376
Přečteno za: 8 dnů



pátek 22. dubna 2016

Lipník nad Bečvou - jarní hradovíkend

Po několikerém přeplánovávání jsme vyrazili na hradní víkend. Do Lipníka nad Bečvou. Všechno vypadalo idylicky - krásné počasí, stromy ještě pořád bez listí a zásoba hradů, kde jsme ještě nebyli. V pátek jsme vyrazili krásně brzo, takže ve dvanáct už jsme byli na Drahotuši. Pak Puchart, na pořádným kopci. Další hrady už jsme nechali a zamířili do Lipníka. Ubytovali se (poté, co jsme si sestavili čtvrtou postel, kterou nám nějak zapomněli dodat na pokoj :D) a vyrazili prozkoumat okolí. Zámecká zahrada sice neoplývala atrakcemi pro děti, ale aspoň bylo co zkoumat - díky Mišákově zvědavosti jsme objevili dokonce i visutou zahradu lipnického zámku, o které jsme ani netušili. Druhý den jsme začali - po luxusním Costa kafi z Shellky <3 - na Šterneku nad vodní nádrží Kružberk, kde toho teda popravdě moc nebylo, až na mrňavá klíšťata atakující v zástupech. Tak jsme radši vycouvali. Zamířili jsme k dalšímu hradu, Kružberku, na opačném konci nádrže, na dohled od její hráze. A těsně po poledni jsme byli na třetím hradě, krásním a velkém Vikštejně. Měli jsme strach, aby tam nebylo moc lidí, ale byli jsme tam skoro sami, tak jsme zkoumali a fotili, co to šlo. A protože jsme nechtěli děti úplně znechutit, hradování jsme tímto ukončili a další bod programu byla zábava pro děti. Dojeli jsme do Hranic na Moravě, našli zámek a zámeckou zahradu pod hradbami (mimochodem, všechno krásně upravený), kde bylo malé, ale zato dost originální hřiště. Děti si na závěr dne aspoň poblbly a my s Koalixem jsme svorně slzeli. Nikoliv dojetím, ale dohnala nás během víkendu v Lipníku děsná alergie, muselo tam kvést buď něco velmi agresivního nebo moc věcí najednou, ale rozhodně nás to totálně odrovnalo. Kapky nepomáhaly, prášky nepomáhaly, oči opuchlý a věčně slzící, mocné kýchání, no zkrátka radost. Zajímavé je, že cestou domů stačilo poodjet pár kilometrů k Olomouci a najednou všechny útrapy přestaly. Tak se trochu obávám, že si nějakou (jarní) dovolenou příště dobře rozmyslíme... :D

Lipník nad Bečvou 2016


P.S. A ještě Koalí verze zážitků: Lipník nad Bečvou - jaro 2016

úterý 19. dubna 2016

Andy Weir: Marťan

Na Marťana jsem se těšila... Film se mi líbil (moc) a těšila jsem se i na knížku...

"Je nejslavnějším mužem na Zemi. Má to však háček: není na Zemi...

Před šesti dny se Mark Watney jako jeden z prvních lidí prošel po Marsu. Teď je přesvědčený, že bude prvním člověkem, který tam zemře. Málem zahynul v prašné bouři a zbytek jeho posádky odletěl v domnění, že je mrtvý. Mark nemá jak odeslat zprávu, že přežil. A i kdyby se s lidmi na Zemi spojit dokázal, zásoby mu dojdou mnohem dřív, než by stačila dorazit pomoc. 


Mark se však nevzdává. Vyzbrojen pouze svým důvtipem, technickými dovednostmi a nevyčerpatelným smyslem pro humor, který se pro něj stane nejcennějším zdrojem síly, se pouští do tvrdošíjného boje o přežití. Jak zdolává jednu zdánlivě nepřekonatelnou překážku za druhou, začíná věřit, že by na cizí planetě přece jen mohl obstát. Jenže Mars mu ještě přichystá nejedno překvapení…


Strhující, podmanivý a přesvědčivý příběh o lidské nezdolnosti a vynalézavosti tváří v tvář beznadějné situaci obletěl celý čtenářský svět a ve všech zemích, kde vychází, sklízí nadšený ohlas. Zaujal i filmové tvůrce, režisér Ridley Scott natočil adaptaci s Mattem Damonem v hlavní roli.
"

No, popravdě řečeno - to, že se mi (moc) líbil film, bylo zároveň i mým prokletím. Kopec spoilerů. Věděla jsem, co přijde, nic mě nepřekvapilo (tedy, až na drobné odchylky mezi filmem a literární předlohou, zanedbatelné). Žádný šok, žádná překvapení.

Tak jsem se snažila užít si aspoň ono důmyslné vymýšlení, kterým se Mark Watney na Marsu "bavil", aby vůbec přežil. Ovšem zase, jak mi chyběl onen žádoucí moment překvapení, co bude následovat, tak to zase taková zábava nebyla, jen hromada chemie, matematiky nebo elektrotechniky. Tak mě nakonec nejvíc potěšily detaily. Popis výroby materiálu pro hub (plus další drobné události vedoucí k jedné z katastrof). Nebo objasnění toho, proč mohou být nebezpečným nákladem vesmírné sondy i proteinové tyčinky. To bylo opravdu zajímavé.

Když to shrnu - bylo to čtivé, přiměřeně dlouhé a (za běžných okolností bez znalosti filmu) i dost napínavé. Ale po pravdě řečeno ve mně zůstane určitě víc zapsaný film než knížka, ta mi toho až tolik nového nepřinesla. Nedovedu si představit, jak bych knihu hodnotila bez filmu, rozhodně by to na mě zapůsobilo o hodně jinak, ale takto je nakonec na čtyři z pěti. A upřímně řečeno jsou to spíš slabší čtyři. Stojí za přečtení, rozhodně, ale osobně budu lidem doporučovat spíš film než knihu. Sorry Andy...

Forma: ebook CZ
Vydáno: Knižní klub 2015
Stran: 344
Přečteno za: 22 dnů



středa 6. dubna 2016

Březen 2016

Březen byl hodně ve znamení mých kulatin, jinak se toho moc převratného nedělo, kluci byli zase napůl nemocní, tak to bylo hodně o zábavě doma - přišel čas lega! :)

Březen 2016