neděle 30. listopadu 2014

Maria Semple: Where'd You Go, Bernadette

Na tuhle jsem se chystala (a těšila) už delší dobu, tak teď na ni konečně přišlo...

"It began when Bee (Bernadette´s fifteen years old daughter) aced her report card and claimed her promised reward: a family trip to Antarctica. But Bernadette's intensifying allergy to Seattle—and people in general—has made her so agoraphobic that a virtual assistant in India now runs her most basic errands. A trip to the end of the earth is problematic."

Popravdě řečeno, začátek byl docela krušný, čekala jsem, že se začtu rychleji. Připadalo mi to zmatené, dost zbytečně obšírné a hlavně, nezábavné. Zdánlivě zajímavá forma (příběh rozkrýváme za pomoci nejrůznějších dokumentů - emaily, zprávy, výkazy, apod.) mi přišla pro daný příběh příliš komplikovaná a - jak už jsem psala - nezábavná. Ještě tak ve čtvrtině knížky jsem byla přesvědčená o tom, že v hodnocení dosáhne maximálně na průměr. Pak se ale děj přehoupl přes polovinu, přišlo Bernadettino zmizení, pátrání, rozkrývání a další zamotávání... A konec už jsem vyloženě hltala, poslední třetinu jsem dala za pár hodin (usilovného) čtení, nešlo to jinak. Ta antarktická část mě hodně bavila - asi zřejmě i proto, že to bylo vyprávěno skrz Bee a nikoliv skrz tunu dokumentů. V anotacích tolik zdůrazňovaná odlišná forma vyprávění příběhu mě tedy nakonec tolik nechytla (byť postupem času dojde k jejímu opodstatnění, čtenář pochopí).

Ač tedy jednání některých postav vypadalo (někdy) kapku přitaženě, přesto si udržely zdání uvěřitelnosti a životnosti. Každá z nich jednala podle svého nejlepšího vědomí, přesto zůstávaly navzájem nepochopeny, drobné události následně způsobovaly další komplikace. Tak ze života! :) Příjemně mě překvapil konec, obávala jsem se... (a nechci spoilovat) :)

Za mnohem lepší druhou polovinu a zajímavě rozmotané klubko to nakonec jsou čtyři z pěti. Opět.

Forma: ebook EN
Vydáno: Little, Brown and Company 2012
Stran: 330
Přečteno za: 11 dní



Mimochodem, moc by mě zajímalo, jestli je ta kritika Seattlu a jeho obyvatel alespoň z poloviny pravdivá. ;)

středa 19. listopadu 2014

Mišák lezec

Už hrozně dlouho jsem nepsala nějaký normální blog, pořád je to tu jen samá knížka, ale holt mi to každodenní 365 blogování zabere většinu psací kapacity. Ano, vím, je to pěkný, ale vysilující...
Dnes tedy aspoň něco málo o našem lezci. Tento školní rok jsme Mišáka přihlásili do lezeckého kroužku. Měla jsem trochu obavy, jak mu to půjde a jak bude zvládat kroužek společně s většíma dětma, ale evidentně to byla dobrá trefa. Je tam spokojenej, pokaždý se těší a navíc mám pocit, že mu to i docela jde. Během dvou minut si vyleze do desetimetrové výšky, slaní dolů, přejde na jinou cestu a znovu a znovu. Tak doufám, že u toho vytrvá, sport i koníček je to krásnej... :)


P.S. Mimochodem, B+D děkujeme za úvaz, vyhovuje dokonale! :)

pondělí 17. listopadu 2014

Karen Thompson Walker: The Age of Miracles

Po předchozím Maze Runnerovi zase z poněkud jiného soudku... Původně se mi nechtělo číst nic anglického, aby mi to rychleji odsejpalo - přece jen, konec roku se blíží a ještě mám číst minimálně 4 knížky (do své letošní Goodreads challenge), ale tahle na mě mrkala ve čtečce a dost zaujala tématikou, tak jsem do ní šla... :)

"On a seemingly ordinary Saturday in a California suburb, 11-year-old Julia and her family awake to discover, along with the rest of the world, that the rotation of the earth has suddenly begun to slow. The days and nights grow longer and longer, gravity is affected, the environment is thrown into disarray. Yet as she struggles to navigate an ever-shifting landscape, Julia is also coping with the normal disasters of everyday life--the fissures in her parents’ marriage, the loss of old friends, the hopeful anguish of first love, the bizarre behavior of her grandfather who, convinced of a government conspiracy, spends his days obsessively cataloging his possessions. As Julia adjusts to the new normal, the slowing inexorably continues."

Už od prvních stránek se rozvíjí pozoruhodný příběh založený na faktu, že jednoho dne začíná Země  rotovat pomaleji. To, co zpočátku vypadá jako vcelku nepodstatná maličkost, přeroste v globální problém, kdy den trvá víc než 72 hodin, extrémní teploty ve dne i v noci ničí veškerou vegetaci, vymírají zvířata, lidé trpí dříve neznámou nemocí, přichází náhlé výkyvy počasí, zemětřesení... Ovšem to vše je sice důležitým, ale přesto jen pozadím, kulisou životních osudů dvanáctileté Julie, která mimo tyto katastrofy zažívá i běžné problémy svého věku - ztrátu přátelství, rozkol v manželství svých rodičů nebo první lásku...

To nejzajímavější na této knize je to, jakým stylem je sepsána. Juliin popis běžných dnů je prokládán vševědoucími komentáři. Popis běžného školního odpoledne zakončí poznámka, že s daným člověkem už se v životě neviděla. Nebo: "Tehdy jsem naposledy jedla hrozny." Kontrast každodennosti s jedinečností finálního okamžiku. Neskutečně moc to na mě působilo. A celému příběhu to pak dodávalo osudovosti. A mimo jiné mě tahle knížka donutila přemýšlet o tom, jak by asi podobná katastrofa probíhala, jak by změnila lidi a jejich vnímání, co by se s námi stalo. A taky jsem byla moc ráda, když jsem venku pořád ještě viděla ptáky... :)

Takže byť příběhu tak trochu chyběl hnací motor, tak za působivost u mě dostává čtyři z pěti.

Forma: ebook EN
Vydáno: RandomHouse 2012
Stran: 294
Přečteno za: 13 dní



čtvrtek 13. listopadu 2014

James Dashner: The Maze Runner

/píšu s odstupem, bohužel... Původně dočteno 3.11.2014/
Nebývá u mě zvykem, abych nejdřív viděla film a až poté si přečetla knižní předlohu (jednou z podobných výjimek byl blahé paměti i Pán prstenů). Ale právě Maze Runner je tento případ. Do kina jsem se dostala díky E. (která znala a četla (a svého času mi to i doporučovala :))), každopádně nelitovala jsem, film mě dost zaujal (a evidentně jsem nebyla sama) a jen co jsem měla volnou kapacitu, začetla jsem se...

"When Thomas wakes up in the lift, the only thing he can remember is his name. He’s surrounded by strangers—boys whose memories are also gone. /.../ Outside the towering stone walls that surround the Glade is a limitless, ever-changing maze. It’s the only way out—and no one’s ever made it through alive."

Základ příběhu jsem znala z filmu - skupina chlapců žije ve středu obrovského kamenného labyrintu, jehož vrata se každou noc zavírají a za nimiž číhají obludné pavoukovité příšery, kteří se v rámci svých možností snaží z labyrintu dostat ven - tak mě pochopitelně nejvíc zaujaly odlišnosti. A paradoxně mi u většiny věcí přišlo, že je měl film vymakanější víc než knížka. (spoiler alert >) Už třeba ta filmová myšlenka, že běžci už celý labyrint zmapovali a běhají jen ze setrvačnosti, geniální. Zabitý griever použitý následně jako kompas, geniální. I doupě grieverů (na číselný kód) jsem líp skousla v noře než jako okno, kterým se muselo proskakovat z Útesu (a následně zadávat slovní heslo)... Zkrátka, kdyby to bylo naopak a nejdřív bych znala knížku, tak počítám, že mluvím jinak a hodnotím zajímavé prostředí, klučičí komunitu, myšlenku nerozluštitelného, protože každou noc přesunujícího se labyrintu a podobně, ale takhle mi film přece jen kus zážitku uzmul, nedá se. (< spoil alert)
Každopádně doceňuji originálnost námětu, zajímavé postavy a v neposlední řadě taky znepokojující konec, který nepřestává hlodat a vyvolává touhu vědět, jak to bylo dál...

Forma: ebook EN
Vydáno: Delacorte Press 2009
Stran: 374
Přečteno za: 19 dní