úterý 12. srpna 2014

Jakuba Katalpa: Němci

Druhá z knížek původně koupená na dovolenou. Sedla mi o poznání líp než ta předchozí, naštěstí...

"Píše se rok 1987 a ze západního Německa do Prahy dorazí poslední z balíčků, které rodině Mahlerových pravidelně přicházely od konce čtyřicátých let. Svému synovi Konradovi je posílala Klára Rissmannová. O babičce Kláře se však u Mahlerových nikdy nemluvilo, a proto po Konradově nečekané smrti zůstane řada nezodpovězených otázek. Pochopení rodinné minulosti a odhalení jejích traumat leží na Klářině vnučce, která se rozhodne babičku najít.

Kniha Jakuby Katalpy (1979) však není zdaleka jen o válce, byť je z největší části do této doby dějově zasazena. /.../ spíš než o beletrizovanou studii významného evropského etnika se jedná o příběh života poznamenaného událostmi dvacátého století. Vesměs fabulované, při znalostech dějin však nikoli nemožné události v životě jednoho člověka se rozprostírají na rozsáhlé časové ploše: od současnosti retrospektivně až po předválečnou dobu, kdy příběh a život hlavní hrdinky začíná."

Už od začátku mi knížka dost připomínala nedávno přečtenou Slepou mapu - postupným rozkrýváním minulosti, rodinnou historií, zasazením do (před)válečných let, Sudety, ... Celou první půlku knížky jsem si byla jistá, že zmiňovanou Slepou mapu dokonce překonává - trefně popsaná "komunistická" léta, prvorepublikové obrazy, ale hlavně kapitoly se střípky z vlaku odstupňované po letech, které z mnoha úlomků velmi zdařile skládaly mozaiku rozpoložení společnosti a jeho změn během předválečných let, byly naprosto brilantní. Zlom u mne nastal v přesunu děje do Sudet. Nebyla jsem s to pochopit, co tam Kláru vlastně drželo, proč zůstávala raději tam, na nepřátelském území, bez opory a dle mého i bez smyslu. Docenila jsem pak závěr, jen naznačený, nechávající prostor spekulacím, jak to vlastně všechno dopadlo.
Drobné výhrady bych měla k obtížné orientaci v postavách a k přehnané košatosti a detailnosti - přijde mi, že bez popisu životních osudů některých okrajových postav bychom se opravdu obešli.
Přesto bych knihu vřele doporučila, je čtivá, skvěle členěná - osobně mi krátké kapitoly nadmíru vyhovují a líbilo se mi i vyšší členění s úvodními citáty - a v neposlední řadě zajímavá. Není špatné podívat se na předválečné a válečné roky i z německého pohledu.

Forma: ebook CZ
Vydáno: Host 2012
Stran: 421
Přečteno za: 3 dny



čtvrtek 7. srpna 2014

Philippe Pozzo di Borgo: Druhý dech

Potřebovala jsem nějaké to čtení na dovolenou a z čistě praktických důvodů jsem vybírala mezi ebooky. Druhý dech byl jedním ze dvou úlovků...

"Philippe Pozzo di Borgo pracoval jako zástupce ředitele vinařských závodů Champagne Pommery, druhého největšího výrobce a prodejce šampaňského na světě. V roce 1993 se mu při letu na padákovém kluzáku stal úraz s následkem závažného poranění páteře, jež mu způsobilo celkové ochrnutí. Tehdy mu bylo dvaačtyřicet let. Zámožný dědic dvou významných francouzských rodin je po nehodě zcela vyloučen ze společenského života. Později ho stihne další rána – úmrtí milované ženy, po němž zůstává sám na výchovu dvou dětí. Z invalidního vozíku diktuje své vzpomínky a touhy, představy o světě i o tom, co je po životě. Nechává svou duši bloumat v klidném útočišti svého soukromého paláce nebo uprostřed nádhery korsických hor v kraji svých předků a oddává se vyprávění prosycenému bolestí a opojnou nadějí. Celých deset let ho při životě, který střídáním dramatických momentů a groteskních situací občas připomíná horskou dráhu, udržuje přistěhovalec Abdel, jeho anděl a „ďábel strážný“ v jedné osobě. Tato část autorova života inspirovala scénář filmu Nedotknutelní."

Vzhledem k tomu, že zmiňovaný film se mi líbil moc, jsem předpokládala, že to bude sázka na jistotu. No, upřímně řečeno, už dlouho mě žádná knížka takhle nezklamala. Bylo to zmatené, roztříštěné a co je asi nejsmutnější - nezajímavé. To, co dovedli ve filmu tak bravurně prodat - velké složitosti a drobné zádrhele života s postižením, běžné každodenní problémy, rutinu - to tu sice autor zmíní, ale jen okrajově. Hlavní proud knižního vyprávění tvoří nahodilé shluky myšlenek. Nesetříděných, nahodile měnících směr, zcela pomíjejících časovou souslednost - hned jsme v hluboké minulosti, hned zpět v budoucnosti, hned někde mezi. Neříkám, že tento zápis běhu autorových myšlenek není zajímavý, ale je extrémně obtížný na čtení i orientaci, ovšem co je horší, nechávalo mě to naprosto chladnou. (Navíc se mi trochu zajídalo i neustálé opakování faktu, že je hlavní postava bohatým aristokratem, narážky na finanční náročnost, konstatování, že si může dovolit tu nejlepší péči a pod. Upřímně - prudilo mě to. :))
Mimo autora bych si troufla z mizerného dojmu z četby částečně obvinit i překladatelku - sama dobře vím, že překládat z francouzštiny (zejména beletristickou košatou francouzštinu) není nic jednoduchého, ale na druhou stranu si myslím, že dovedu rozpoznat, že se to v knížce jen hemží větami s francouzskou stavbou věty, které v češtině působí nepřirozeně a kostrbatě.
Knížku jsem s přemáháním nakonec dočetla, ale tak mizerné hodnocení ode mě už dlouho nic nedostalo. A naprosto nechápu, jak mohli autoři filmu na základě této předlohy natočit něco tak úžasného, jako jsou Nedotknutelní - mají můj obdiv! Takže jestli něco doporučuji, pak je to v tomto případě rozhodně film, nikoliv kniha!

Forma: ebook CZ
Vydáno: JOTA 2013
Stran: 264
Přečteno za: 10 dní