úterý 4. února 2014

Zdeněk Zapletal: Popík

Když jsem slyšela, že vyšel novej "zízík", neodolala jsem. Musela jsem si pár dní počkat, ale dorazil. Rozumně útlá knížka padla za dva dny během cest na mém plzeňském výletu...

Mám toho od ZZ přečtenýho hodně, přece jen jsem o něm psala diplomku, tak jsem s radostí mohla konstatovat, že tam pořád je to, co jsem na něm vždycky měla ráda. Jazykový hříčky. Kousavý humor. Refrény. Pořád umí psát břitce a čtivě. Problém u mě bylo to, o čem psal. Svět showbusinesu = vše z bulvárních plátků mě fakt zrovna dvakrát nebere. Spousta osob se nápadně podobá existujícím hvězdám -  Aranka Zlatá (s vilou ve Vyjebanech), Sofie Stříbrná, Maxim Flexa, atd. - takže byť je zakódování jmen zezačátku zajímavou hrou, po čase se mi přece jen trochu přejedlo. Stejně jako pozlátkový falešný svět rychlých peněz, ve kterém se Normal Majer, naše titulní postava, ocitl. On sám je v něm napůl ztracen, napůl pohlcen, ale zase je to tak nějak bez východiska. Kniha končí v ještě větší prázdnotě než začala, přijde mi. Škoda.
(Mimochodem, snad první knížka, která nemá číslování. Štvalo mě to. :))
((Druhé mimochodem - při čtení této knížky poslouchejte ideálně toto... :P))

Forma: CZ
Vydáno: Novela Bohemica 2013
Stran: 128
Přečteno za: 2 dny