pondělí 30. dubna 2012

Nejlepší "čarodky" (BB1)

/ano, Quanti, pochopitelně, nemůžu se nepřidat... :D/
Tak tedy, jaké byly moje nejlepší Čarodějnice? Na to mám vcelku dost jednoduchou odpověď, protože v mé paměti uvízly "čarodky" jen jedny jediné a troufám si tvrdit, že víckrát jsem je snad ani neslavila.
Rok 2000. Prasek, chata jednoho z hradeckých kamarádů. Chumel vysokoškoláků. Oheň. Amatérské jídlo z grilu. Kafe s lógrem. Alkohol. Intelektuální debaty o prdu. A úžasné počasí (asi jako letos). Nic moc konkrétnějšího si z celé té dvoudenní akce nepamatuju. Spíš jen pocit. Že jsme si tam užili spoustu srandy a že to byly ty nejlepší čarodky, co jsem kdy zažila.
A jestli si příště ve Zlíně vzpomenu, schválně si zkusím vyhrabat víc fotek (než tuhle jednu, kterou ani nevím, jakou náhodou mám teď po ruce :)), abych si to celý připomněla přece jen trochu konkrétněji... :)

Čarodky v Praseku, 2000

Ze seriálu: Quanti´s Beltain Blogchallenge

čtvrtek 26. dubna 2012

Ultrasnadná (a dokonalá) zmrzlina

Bílá zmrzlina Po čase opět jeden příspěvek do receptové rubriky. Ovšem protentokrát se můžete se zdravou výživou rozloučit, tohle je kalorická bomba. O:)
Když jsem totiž našla na Apetitu tento recept lákající na zmrzlinu smetanové chuti a jemné konzistence, navíc se snadnou přípravou, tak jsem prostě neodolala. Ovšem rozhodně nepřeháněli. Zmrzlina nemá od mé dokonalé představy nikterak daleko, kromě toho by neměl být problém se základním receptem vytvořit nespočet dalších variací - já jsem si druhou várku kupříkladu přichutila a takto dozdobila karamelem. :P

Přísady:
plechovka Salka (slazeného kondenzovaného mléka = dle plechovky 397g *
400 ml smetany ke šlehání *
lžička vanilkového extraktu (v případě nouze třeba vanilkový cukr)
+ případně další přísady na další dochucení, pokud nechcete jen "základní" smetanovou verzi

*poznámka: původní recept uvádí množství 600g Salka a 600ml smetany, ale vzhledem k tomu, že plechovka Salka bývá právě 400 gramová, přijde mi jednodušší pracovat s tímto objemem jako s objemem základním. Každopádně platí, že Salko má být se smetanou v poměru 1:1.

Postup je prostý - kondenzované mléko, smetanu a vanilkový extrakt/cukr nalijte do nádoby a šlehejte až směs zpevní na konzistenci tužší šlehačky. Dejte do nádoby na mražení, ozdobte či dochuťte podle svých představ. Et voilà.
Easy, co? Já vám to říkala... :P

pondělí 16. dubna 2012

Amerika

Je to neuvěřitelné, jak ten čas letí... Dnes to je přesně devět let, co jsem vyrazila na svou první služebku poprvé letadlem a rovnou přes oceán - do Bostonu. Ve čtyři jsem vstala, v osm odlítala z Prahy, v jedenáct z Milána a ve čtyři odpoledne našeho času (= v deset hodin ráno amerického) jsem přistála na Logan International Airport v Bostonu. Čekal mě měsíc strávený v Americe, čekala mě práce v USA pobočce a poznávání amerického způsobu života. A ač jsem se toho všeho dopředu bála a vůbec se mi tam (samotné na tak dlouho) nechtělo, tak zpětně musím přiznat, že zkušenost to byla neocenitelná. Že na svůj pobyt tam zpětně vůbec nevzpomínám ve zlým, spíš naopak. A jsem sama sobě vděčná, že jsem si tehdy sepsala americké zážitky ve svých Puffin's Boston News - dneska jsem si je u příležitosti devítiletého výročí moc ráda znovu pročetla...

Alpy z letadla Můj dům, můj hrad :D V bostonských vodách Common Garden

sobota 14. dubna 2012

U Dobřan

Zase nás meteorologové strašili, že má pršet, ale my se nenechali zmást. A nelitovali. Kolem Dobřan sice řádně foukalo, ale jinak bylo krásně jarně, škoda sedět doma. Nic dlouhýho, vpodstatě jsme jen obešli dva kopečky. Ovšem Mišák si v mezičase stihl zablbnout na dobřanským dětským hřišti (dvakrát), vylézt na tři posedy, svést šiškovou bitvu, vyškrábat se na desítky pařezů, prošlápnout pýchavky v celým širým okolí a do toho všeho ještě nezavřít pusu na dobu delší než nezbytně nutnou. Zkrátka takový běžný badatelský výlet, no... :D

P.S. Koalixova stránka o tomtéž...


Na hřišti Pan badatel Pohled na dobřanský hrad Posedlý posedy :)




Lesní skalka Orlické podhůří Dobřany ...a zase na hřišti

neděle 8. dubna 2012

Houska

Na velikonoční víkend sice nehlásili nijak úžasné počasí, ale my jsme se stejně nenechali odradit a vyrazili na výlet. Tentokrát nikoliv do hor Orlických, tentokrát na západ. Na Rohlík. Teda vlastně na Housku... :D
Přece jen to bylo o kus dál, ale i tak se nám povedlo skvělé načasování. Na parkoviště nedaleko hradu jsme dojeli akorát tak, abychom v pohodě stihli prohlídku (toho dne první) v jedenáct. Pan průvodce byl na můj vkus sice trochu bajkář a pořád se nás snažil seriózně strašit dírou do pekla, ale nakonec mě nadchnul tím, že nechal Mišáka obřím klíčem odemknout hradní bránu - pochopitelně zážitek dne. :)
Po prohlídce jsme si ofotili, co jsme mohli - vyšplhali jsme na vyhlídku nad hrad (kde nebylo pro nízkou oblačnost a mlhu nic vidět :D), slezli pod něj a nakonec kousek poodjeli a nafotili pohledy z dáli. Nakonec ještě oběd ve vsi Kruh a frrr zase zpátky. Krásný výlet.

Houska od přístupu Hradní nádvoří Vzácné malby v kapli Koalix na nádvoří


Houska zdola Bezdězská prsa :D Houska z dáli Miškin zvaný křeník :)

pátek 6. dubna 2012

Hunger Games

Tak konečně se odhodlávám...
Tuhle zfilmovanou knížku jsem v kině nemohla minout. Dokonce se mi povedlo si knižní předlohu předem připomenout - přece jen už to je nějaký ten pátek, kdy jsem to dočetla (září 2010, pokud by vás to zajímalo přesně :D). První dojmy: lehké zklamání. Ačkoliv jsem si záměrně nepouštěla trailery ani předem nečetla recenze, přesto jsem nebyla s to odfiltrovat všechna nadšená zvolání, jaká to je skvělá adaptace knížky. Tím pádem se mé očekávání vyšplhalo do nerealistických výšin a nutně muselo být zklamáno. Tak se po pár dnech nakonec můj dojem z filmu usadil na lepším průměru...
Asi nejzásadnější výhrady jsem měla k hereckému obsazení - úplně mi neseděla vpodstatě žádná z ústřední trojice (Katniss, Peeta, Gale), byť se na ně postupně dalo zvyknout. Každopádně i když jsem si zvykla na obličeje, pořád mi tam chybělo to, co měla knížka - Katnissiny myšlenkové pochody. Uznávám, že se Jennifer se snažila, ale pořád mi toho přišlo málo. Kromě toho třeba nechápu, proč ji scénář nutil být na Peetu zezačátku taková protivně odměřená. Ani rozklepaná kamera mi moc nesedla - hlavně zezačátku v distriktovém úvodu mě teda vyloženě prudila (dál v aréně se dala tolerovat jako dokumentační styl, no, dejme tomu). A vůbec celé dělení filmu - po první polovině, kdy se hrdinové "jen" chystají do arény, mi pak v knížce opravdu dlouhý a únavný boj přišel takový nějaký ošizený a zkrácený.
No, a teď k pozitivům... Valná většina vedlejších postav - prezident Snow, Seneca Crane, Caesar, Cinna, Haymitch (byť toho mohlo být klidně i víc), ... Dokonce i většina spolubojujících. Možná to bude vypadat jako drobnosti, ale bylo to přesně to, co mi do příběhu přesně zapadlo. Geniální mi přišlo i celé programování arény. Dohlížející Seneca. Nenápadně, ale přesto dost zásadně ovlivňující Snow. Bobule pro Senecu. Caesar a jeho moderování. Samé skvělé a přesně zapadající detaily. Škoda, že sem nemůžu zařadit i kostýmy - hlavně ty úvodní, hořící, mě zklamaly - od Cinny jsem čekala víc... :)
Tak abych to shrnula - adaptace knížky to je opravdu vcelku dost slušná, snažili se. Nedovedu posoudit, nakolik film něco řekne i lidem neznalým literární předlohy, ale na druhou stranu, podobné obavy jsem měla u Harryho, u Twilightu a u kde čeho dalšího, podle mě je to prostě film pro znalé. Co mě překvapilo, bylo celkové vyznění filmu, závěrečný dojem. Daleko víc, než v knížce, jsem u něj vnímala bezútěšnost celého HG světa, kde i závěrečné vítězství neznamená ani náhodou happy-end. Ale prolíná se to filmem už od začátku. Vyobrazení distriktu a Capitolu, kontrast obojího. Už když vidíte barevnou umělou Effii na šedém provizorním pódiu dvanáctého distriktu, když ji slyšíte mluvit nadšeně o hrách, které zabíjí, tak z toho lehce mrazí. Všichni ti fanaticky fandící Capitolané sledující zabíjení dětí v aréně jako zábavnou show. Znepokojivě děsivé. Upřímně jsem nechápala nadšená prohlášení typu: Na tenhle film bych šla hned znovu! Pro mě v daný okamžik něco nepochopitelného. Ačkoliv teď, po pár dnech, zjišťuju, že mi film zůstal zarytý pod kůží mnohem víc, než jsem si myslela... (May the odds be ever in your favor...)

Hodnocení: 70%
Film: Hunger Games
Režie: Gary Ross
Shlédnuto: 01.04.2012 v Cinestaru HK

pondělí 2. dubna 2012

Časosběrně

Ani nevím, co mě to loňský duben na/po-padlo. Asi jsem prostě chtěla nějak zachytit krásu jarního zelenání a rozkvétání, nejspíš... Každopádně jsem poctivě den co den ze stejného místa (skoro :)) fotila šeřík a třešeň na zahradě. A udělala z toho animovaný GIFy.
Loni, když už bylo všechno na konci dubna všechno kvetoucí a jarně optimistické, už se mi to nechtělo nikde publikovat, ale teď, když jsme letos teprv na začátku. Můžete to brát jako jarní návnadu, nač se můžete těšit... ;)

duben 2011